úterý 2. srpna 2011

Sobota: Dojezd do Slovenského ráje

Ve tři začalo pršet a v devět nepřestalo. Skvělé podmínky pro balení stanů... Nakonec jsme uvnitř zabalili, co se dalo a odešli na snídani. Během snídaně se počasí trochu umravnilo a umožnilo nám přece jen dobalit. A pakse zase rozpršelo a zase přestalo... Ve dvanáct jsme se konečně rozloučili s Lacem a vyjeli.
Dnešní plán byl vlastně technický dojezd do Čingova, brány Slovenského ráje, po asfaltových cestách, částečně i hlavních.
Ale přece jen, úvodní stoupání do sedla Spišské Magury (kolem 800 m) po uzavřené siliničce dalo trochu pěkné cyklistiky, včetně následného sjezdu do údolí Popradu. Tam už ale začala státovka s trochou naštěstí sobotního provozu a taky pokolikáté už poprchávat. Mírně jsme vystoupali nudným údolím až do Spišské Belé, kde nás ohřál i nakrmil motorest. O deset kilometrů později jsme v Kežmarku nakoupili zásoby na pobyt (v sobotu jede nikdy neví, jak bude kde otevřeno) a konečně se zbavili popradské státovky. Další mírné stoupání kolem známých termálů ve Vrbově nás dovedlo na okraj spišského údolí s vyhlídkou na celkem blízké kopce Slovenského ráje, náš cíl.
Hned při nájezdu na prešovskou státovku postihl Aničku defekt zadního kola, ale to už bylo opravdu poslední zdržení na dojezdu deseti kilometrů. Odbočili jsme ze státovky, prokličkovali Spišskými Tomášovcemi a už jsme byli na Čingově, jedné z bran Slovenského ráje a dějišti Tatraconu. Ještě vytlačit pár metrů strmých schodů a byli jsme u chaty, kde strávíme příští tři dny běháním po pěších stezkácha žebřících a po večerech zábavou s kamarády, které znám desítky let a už jsem je dlouho neviděl.
Ujeto 58 km, celkem 282 km. Nastoupáno 800 m, celkem 4350 m.

Žádné komentáře:

Okomentovat